HUGO

Přihlášení:

Přezdívka:

Heslo:



Registrace

Slova


„Myslíš si snad, že někdy něco dokážeš?“ Ostře vyřčené souvětí se krvavě zarylo do jejího vědomí. Veškeré argumenty k předchozí hádce se roztříštily na tisíce kousků. Její hrdlo se nápadně stáhlo, bylo vidět, jak naprázdno polyká. Zorničky se jí prudce rozšířily. Veškeré mimické svaly zformovala v nekonečně smutný výraz tváře.
„A co po mně vůbec chceš?“ Chtěla plakat. Jednoduše utéct. Bylo by to ovšem zbabělé. Nebo spíše pokořující. Dala by mu bezprostředně najevo, že nad ní zvítězil.
„Sám nic nemáš a nic neumíš! Co chceš?! Řekni mi konečně, co po mně chceš!“ Rozčílila se. Absolutně zapomněla na jakoukoli úctu. Všechno jí bylo jedno.
Po zbytečné hádce se rozběhla pryč. Cítila podivný zmatek. Co když měl pravdu? Co když opravdu nic nedokáže? Blbost. On po ní chce, aby dokazovala věci, které jí věkem nepřísluší. Stejně jako by měla ve třetí třídě dokazovat, že zvládne přijímací zkoušky na vysokou školu. Přišla domů a s prásknutím dveřmi se zavřela u sebe. Zavřela oči a snažila se dokázat sama sobě, že je nejlepší. Vyběhla z bytu a nezadržitelně se rozjela po ulici, kterou ještě před chvílí smáčel déšť. Rychle točila pedály a ze všech sil se pokoušela zvýšit rychlost na maximum. Najednou ucítila prudký náraz, který ji vymrštil z kola. Dopadla na asfaltovou cestu. Podívala se na nebe. Mraky se právě rozestupovaly a do očí bila jasná sluneční záře. Konečně něco dokázala, bohužel naposled.
Slova. Je jich nepřeberné množství. Skládají se z písmenek, která jsou všeobecně uznávaná. Spojují se do vět, které prezentují aktuální nebo dlouhodobý stav mysli. Z úst bývají vypuštěny ve vzteku nebo v dobré víře. Někdy jejich význam nepřekonatelně bolí, jindy dokáže pozvednout sebevědomí. Řečená ve vzteku nebo v touze pomstít se však ublíží.

Ronni


Hodnocení: 1

chrupetka1

Pro ohodnocení se musíte přihlásit!

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit!


28.8.2006 18:10:05


chrupetka

sqělý článěk!

Created by Erbureth, Erbureth@seznam.cz