HUGO

Přihlášení:

Přezdívka:

Heslo:



Registrace

Lyžák 2004 - Kvinta a Sekunda


Je ráno 5. ledna. Jako celá třída se po Vánocích vidíme poprvé. Pocity jsou smíšené. Někteří se těší, jak si to pořádně užijí, a někteří se trochu bojí toho, že si srazí vaz. Já se snowboardem svého bratra možná vypadám „cool“ a mám zvyšené sebevědomí, ale jinak mám z těch pádů, které mě čekají, fakt strach. Na hotelu jsme se s menšími neshodami ohledně výběru „kdo s kým“ ubytovali dle našich představ. I když...pro kluky chata Jezevčík jistě nebyla to, co očekávali. Docházet na hlavní chatu na jídlo, program a za holkama, na záchod chodit někam do sklepa, udělat si na dveře od sprch rozpis, kdo kdy půjde, aby vyšla voda a v noci mrznout - nic příjemného. Na programy jsme se moc netěšili, ale nakonec to byla celkem zábava a často z toho byly dokonce vzrušující zážitky. (Hlavně holky ví, o čem mluvím...). Když jsme se dozvěděli, že si v programu na další den našly místo běžky, pár hypochondrů uvažovalo o tom, zajít si k doktorovi. Ale ony i běžky můžou být v celku „zábavné“. Co takový výšlap na Třeštík? Nadávali jsme jak cestou tam, kvůli snad nekonečnému kopci, tak cestou zpět, kvůli tomu samému kopci, jenže tentokrát jsme ho museli sjet dolů - no ale u toho jsme se aspoň zasmáli. No a konečný slalom skonil dle očekavání, až na tři diskvalifikace (bohužel mezi diskvalifikovanými mám své místo). A závod na běžkách byl taky v klidu. Poslední diskotéka, kterou nám milosrdní profesoři protáhli až do dvanácti, stála celkem za to. Při ploužacích se obě třídy smíchaly dohromady, takže ve výsledku tančil kvintán se sekundánkou a sekundán s kvinťánkou. A profesorstvo si na chvíli přišlo zatrsat taky.
Pak už poslední noc, dobalování věcí, hledání ztracené ponožky pod postelí, oběd, vystřídání se s prvákama, závěrečný proslov profesorů a ještě pořádná koulovačka a válečka ve sněhu. Smutné dojmy z odjezdu zaháněl náš samokropící autobus, ve kterém pršelo, ačkoli venku svítilo slunce.
Takže pro shrnutí: Lyžák v kvintě vážně stojí za to, a i když jsme z toho, že s námi jednou ti „malí“ moc na větvi nebyli, sekundáni se ukázali, jako „v poho“ třída. (Tedy tohle je můj osobní názor, možná to někdo vidí jinak...) Budeme na něj ještě dlouho v dobrém vzpomínat. Jo a s profesory se to vcelku taky dalo vydržet...

Kači


Zatím nehodnoceno

Pro ohodnocení se musíte přihlásit!

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit!


1.1.1970 1:00:00


_+CasTeR+-_

Could be. Basically quite cool article. But everything changes

Created by Erbureth, Erbureth@seznam.cz