HUGO

Přihlášení:

Přezdívka:

Heslo:



Registrace

Namazaný rohlík


„Čeká tě poslední článek do Huga, to je dobré, ne?“ řekla moje kamarádka čistou ostravštinou. Ne, opravdu tady nehodlám dělat rešerši příhod, které jsem zažila přes celý ten školní rok, mluvit o dveřích, které se právě zavírají a nové otevírají? Radši se chci jen tak podělit s mými trampotami s pečivem. Ale ne jenom tak o chlebu, který zásadně padá namazanou stranou dolů, takže není možné předvídat, kterou stranu by bylo lepší namazat… Mám ráda slané rohlíky. Takové ty křupavé, tenké a dlouhé. Někde se jim říká pivní, někde jméno ani nemají, ale možná víte, které mám na mysli, když Vám napovím, že je to přesně ten druh, který do večera ztvrdne. (No fuj, co si to o mně myslíte, to není dvojsmysl!) Mažu si je marmeládou a vychutnávám tu harmonii slané a sladké chuti slovy skoro nepopsatelné. Takový rohlík je něco jako sklenka vína. Musí se vypít až do dna, abyste ji mohli položit zpátky na stůl, ale proč já nemůžu odložit rohlík, aniž bych ho dojedla, tomu prostě nerozumím.
V idylických dobách, kdy my jsme chodili ještě po houbách, kdy byly rohlíky zahnuté jako dnešní loupáky, kamarádi posílali své relativně blbější spolužáky koupit kromě marcipánu i narovnávač na rohlíky a oni se asi ptali tak dlouho, až jejich přání vyslyšeli. Ale tím vyvstal další problém! Tak jednoho rána, kdy se mi zase skácel na talířku rohlík, mi došla trpělivost, jsem si řekla, že když ne jiní, tak tedy já. Vytočila jsem patentní úřad. Babču, která zvedla telefon, jsem ujistila, že jediný nápoj, který v sobě mám je ranní čaj a pak jí vysvětlila, cože mě to celá léta trápí. Po sdělení, že chci patentovat „něco“ proti kácení rohlíku mě otřela tím, že k tomu jsou potřeba výkresy a nákresy… Nakonec jsem jí dala za pravdu, tak jsem slušně poděkovala a dál smutně sledovala, jak marmeláda stéká po boku rohlíku. Asi postřehla smutek v mém hlase (nebo si něčeho šlehla) a popřála mi: „Tak aby se vám nekácel rohlík!“ Což přeju i já Vám – všem :-) A jak stéká marmeláda na mém rohlíku, tak se zavře i brána školy ( no ne, ze mě je le grande počte). Tak tedy bohaté prázdniny, pořádnou kalbu, nalepte si tetovačku, ulovte kořena, napište trapas do Brava (případně i Huga), slunce v duši a vězte – bude hůř, dobře už totiž dávno bylo!!! :-)

Sveni


Zatím nehodnoceno

Pro ohodnocení se musíte přihlásit!

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit!

Nenalezeny žádné komentáře

Created by Erbureth, Erbureth@seznam.cz