HUGO

Přihlášení:

Přezdívka:

Heslo:



Registrace

Město andělů - part three


Konečně se mu zvedla nálada, jestli měli svědka, tak už možná dostane popis toho hajzla, který vraždí ty lidi. Dojel tedy na místo. Byla zde spousta novinářů a policisté měli spoustu práce, aby se nedostali blíž k důkazům. Byl tu i novinář Ted Crown, teda spíš krysa, jehož nejlepší článek bylo obvinění právě Matta ze smrti jeho ženy. V Mattovi se vařila krev a musel vynaložit velké úsilí, aby se na něho nevrhl. S obtížemi se dostal k seržantovi. „Co se tady stalo?“ „Vypadá to na další oběť.“ „Prý se tu objevil svědek!“ „Jestli se tomu tak dá říkat. Vyslýchali ho tři policisté a pokaždé vypověděl něco jiného. Chtěli jsme ho odvézt na stanici, ale raději jsme počkali na tebe. Chceš si s ním promluvit?“ „Jo, kde je?“ „Támhle, nevidíš ho?“ „Snad nemyslíš toho nadraného váguse?“ „Právě toho.“ „To je snad zlý sen.“ S nechutí došel k policistovi, který se z bezdomovce snažil něco vypáčit. „Děkuji, tohle už zvládnu sám.“ řekl zdeptanému policistovi, který s úlevou odešel. „Tak vy jste prý něco viděl?“ „Možná jo….a….možná taky ne, záleží na tom?“ „Vlastně ano, záleží na tom hodně. Víte, že byste mohl skončit za mřížemi za zadržování důkazů?“ „To je fuk…., aspoň tam budu mít teplou stravu.“ „Víte, co tam budou dělat s lidmi, jako jste vy? Věřte mi, že byste to nechtěl zažít. Tak co víte?!“ „Hele, příteli…“ „Nejsem váš přítel.“ „…moc si toho nepamatuju, vlastně skoro vůbec nic, jen chlapa, jak tahá nějakej předmět, nic víc…“ „A popis?“ „Mnooo…., byl takovej… Chrrrrrrr!“ bezdomovec se propadl do hlubokého spánku. „To snad není pravda! Okamžitě ho odveďte na stanici, výslech bude pokračovat tam.“
Slunce se pomalu klonilo k obzoru. Popošel k oknu, roztáhl závěsy a vyhlédl ven. Dnes bude teplá klidná noc. Zaradoval se. Lidé pak zpravidla ztratí svou plachost a přestanou být opatrní. V temných zákoutích nevidí nebezpečí… Lepší podmínky snad ani nemohly nastat. Převlékl se, sešel dolů do garáže, otevřel vrata a nastoupil do starého otřískaného dodge. Velkoobjemový motor s obtížemi naskočil. Startér pomalu odcházel do nenávratna. S bubláním vyjel na cestu a vydal se směrem k observatoři. Tamější park nabízel slušnou šanci.
U brány zpomalil. Popojížděl podél chodníku. V okolí nikdo nebyl. Auto vjelo dovnitř. Zhasl světla. Úzká údržbová cesta se vinula vzhůru a poblíž zdi vytvářela temný kout. To bude dobré místo k zaparkování!
Vystoupil. Teď se trochu projde. Minul osamocenou dvojici na lavičce. Tady to nepůjde. Bude muset počkat. Blížila se jedenáctá. Park se vylidnil. Nic ho nebude otravovat! Moc dobře věděl, že přes tenhle lesík si ve dne v noci zkracují cestu štamgasti z blízkého proslaveného nočního podniku.. Právě se jeden blíží! Velká chyba! Ukryl se v křoví. Pozoroval, jak se tmavá postava přibližuje. Pak byla tma v jednom okamžiku přerušena slabým zábleskem.
Byl překvapený, že všechno šlo tak lehce. Už jen kousek, potom zavřít dveře a rychle se ztratit! Vyviklaný startér bzučí, ozubení ne a ne se zakousnout. Zatraceně, zakřikl to! Ještě že je ta cesta z kopce! Dodge se rozjel. Teď! Do kabiny dolehlo povědomé vrnění. Nic ho nezastaví! Prudce se rozjel, zavřené litinové brány si ani nepovšiml. Rozlámaná mříž ostře zazvonila do noci.
V klidu jel po dálnici, vždyť už je dost daleko. Nechal se ukolébat monotónním hučením. Za chvíli bude doma. Pro změnu si začal všímat okolí. Měl dobrou náladu. Náhle se vzadu za ním rozsvítila modrá a červená světla doplněná sirénou. Policejní sedan se začal s řevem přibližovat. Jeho řidič se právě chystal předjet nenápadnou dodávku.
Matt byl zrovna na cestě domů, bylo mu zle, protože se ukázalo, že ten houmelesák si nepamatuje ani den svého narození. Vysílačka se najednou ozvala. Vypnul ji. Nechtělo se mu ji poslouchat, nechtělo se mu jít domů… Nechtělo se mu vůbec nic.
Zrovna vjížděl na křižovatku, když uslyšel policejní sirény,ale než měl možnost podívat se, co se děje, tak do něj něco strašivou rychlostí vrazilo a ztratil vědomí. Když se probral, byl stále v autě. Měl pocit, jako by se mu hlava měla každou chvíli rozskočit. Nejspíš na ní měl tržnou ránu. Vypotácel se z auta. Nyní již viděl, co náraz způsobilo. Byla to nějaká dodávka. Člověk v ní byl také zraněný. Sledoval, jak se muž s obtížemi dostává ven. Na okamžik uviděl zbraň, kterou měl dotyčný za pasem. Sirény byly stále hlasitější. Matt nehodlal čekat, kdo vytáhne pistoli jako první, i když si ho ten člověk očividně nevšiml. Tasil tedy svou zbraň a zařval „L.A.P.D. …“ Muž upřel svůj zrak na Matta a pokusil se vytáhnout pistoli. Matt neváhal a dvakrát vystřelil. První střela minula mužův obličej, druhá zasáhla jeho rameno a odhodila ho na dodávku, kde se zhroutil.
Celou oblast dokonale obklíčily policejní jednotky. Matt se jen stěží udržoval při vědomí, ale musel, musel vědět, co se stalo. Policie zajistila postřelenému muži záchranku, která ho měla dovézt do nejbližší nemocnice. „Matte, Matte!!!“ ozvalo se jakoby z dálky, nyní ho však po tváři popleskaly něčí ruce a Matt se probral. „Dobrá práce hochu!“ zahřměl silný hlas. Byl to velitel zdejšího okrsku a Mattův šéf. „C-co se stalo?“ zeptal se Matt. „Nejspíš jsi nevědomky zachránil lidský život…“ „Jak to?“ „No, v té dodávce, se kterou ses srazil, byla polomrtvá holka. Ten úchyl ji chtěl nejspíš znásilnit a potom zabít. Našli jsme ji v bezvědomí. Naštěstí je už ve stabilizovaném stavu.“ „A kde je on?“ postavil se pomalu na nohy. „V sanitce s policejním doprovodem. Identitu zatím zjišťujeme. Zastavila ho policejní hlídka kvůli rozbitému blinkru, jenže on zpanikařil a zkusil pláchnout. Šlo po něm snad celé oddělení a taky nám málem zdrhl, jenže pak ses shodou náhod objevil ty. „V té dodávce…, našli jste tam něco?“ „Jo, byly tam tyhle fotky.“ Na fotkách byla dvě různá místa: přístav a ústí městské stoky. Matt věděl, co ty fotky znamenají. „Ta záchranka, kam má namířeno?“ zeptal se Matt. „Do Františkánské nemocnice, proč?“ Matt se nenamáhal s odpovědí a okamžitě nasedl do nejbližšího volného policejního vozu.

Scortia a AlexRoss


Zatím nehodnoceno

Pro ohodnocení se musíte přihlásit!

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit!

Nenalezeny žádné komentáře

Created by Erbureth, Erbureth@seznam.cz