HUGO

Přihlášení:

Přezdívka:

Heslo:



Registrace

KOPRETINA


Já kopretina jsem, kdysi květ nejkrásnější,
zdobící hvězdami lučinou zelenou.
Šťastná, že hledají toliko krásu mou,
já lichotila si, že přečkám život zdejší.

Ach, přání bláhové! Ctnost, zdánlivě jen větší
osudně vyšlehla nad bílou korunou,
v níž schopnost viděli zvěst dávat pravdivou.
Trpím a umírám. Z poznání smrt se těší.

Nevím, co ticho je, nevím, co je to klid.
Budoucnost lásky své když touží objevit,
tu ránu smrtelnou uštědří srdci mému.

Z všech květů pouze mě tak klidně odpraví.
Mé čelo pozbaví bílého diadému
a odhazují mne, sotva mou věštbu zví.

Honoré de Balzac › Ztracené iluze


Zatím nehodnoceno

Pro ohodnocení se musíte přihlásit!

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit!

Nenalezeny žádné komentáře

Created by Erbureth, Erbureth@seznam.cz