HUGO

Přihlášení:

Přezdívka:

Heslo:



Registrace

Velikonoce


Má vůbec smysl hovořit o něčem, co už mnozí z nás mají za odbytou záležitost? Vzhledem k tomu, že tuto periodiku jistě čtou vzdělaní a informací chtiví lidé, věřím, že to smysl má. Navíc pro mnoho lidí velikonoce ještě zdaleka neskončily. Zhruba je tyto svátky možno vnímat třemi způsoby: jednou jako pesach, podruhé jako ukřižování Ježíše Krista a jeho následné vzkříšení, a konečně i jako pohanské slavnosti jara.
Určitým základem je tedy židovský svátek pesach, který vznikl po osvobození Izraelitů z egyptského otroctví (pak následoval exodus). Každý rok si Židé připomínají tuto událost slavnostní hostinou, při níž se peče beránek a nekvašený chléb – na památku toho, že Izraelci neměli při odchodu čas nechat chleba vykynout. Je třeba připomenout, že bůh tehdy ušetřil všechny jejich prvorozené děti díky krvi obětovaného beránka, kterou pomazali své dveře. Pesach se koná na počátku dubna a je svým způsobem také oslavou jara.
Asi tisíc dvě stě padesát let po exodu se v Jeruzalémě narodil muž, kterého všichni bezpečně známe a jehož narození slavíme o Vánocích. Ježíš byl už ve svých 33 letech odsouzen Římany ke smrti na kříži. Tento „beránek boží“ údajně obětoval svůj život proto, aby smyl naše hříchy. Bůh jej však následně, jak bylo v plánu, vzkřísil. Na ten večer, kdy Ježíš společně s apoštoly oslavoval pesach a jedl s nimi svou poslední večeři, dnes pamatuje Zelený čtvrtek. Jistě si i Vy vzpomenete na nekvašený chléb, který Kristus podal rozlámaný na kousky svým učedníkům a řekl o něm, že je to jeho tělo. Kristovo ukřižování se odehrálo na Velký pátek a pohřben byl o Bílé sobotě. Zmrtvýchvstání, kterému byla později svědkem Máří Magdaléna, si připomínáme na hod Boží velikonoční neboli velikonoční neděli (odehrálo se mimochodem v noci ze soboty na neděli). O velikonočním pondělí se vzkříšený Ježíš zjevil dvěma učedníkům. Velikonocím křesťanů předchází půst a po pašijovém týdnu pokračuje tento svátek ještě dalších 50 dní.
Velikonoce jsou svátky pohyblivé a slaví se první neděli po prvním jarním úplňku. Pro obyčejný lid jsou úzce spojeny s pohanskými zvyky. Klasicky se sice pekl beránek, ale i ten, jako všechny ostatní zvyklosti, měl dvojí smysl. Jeden se týkal křesťanství a druhý pohanství. Ten pohanský význam znamenal zdraví, plodnost a úrodu. To samozřejmě naše předky zajímalo nejvíc, bez toho by nepřežili. Zde jsou některé ze známých tradic, které vesměs symbolizovaly plodnost a hojnost: vaření a zdobení velikonočních vajíček (správně by barva takovýchto vajec měla být červená), velikonoční zajíček, pletení pomlázky z vrbového proutí a s tím související „šmigrust“. Tento „šmigrust“ (také zvaný šlehačka), konající se o Velikonočním pondělí, měl udržet tentokrát ženské pokolení zdravé a plodné. Jedná se o symbolické polévání děvčat a žen vodou a jejich šlehání pomlázkou. Období velikonoc se prolíná se svátky jara, není proto divu, že i to se nakonec projevilo ve výsledku. Prostí lidé tehdy slavili a stále někdy slaví Ostaru (jarní rovnodennost – 21. března), Beltain (1. května), „pálili čarodějnice“ (30. dubna) a házeli Morénu, figurku ze dřeva a slámy, do vody (o Smrtné neděli). Moréna byla bohyně zimy, jejíž utopení symbolizovalo konec zimy a vítaný nástup jara.

Johanka


Zatím nehodnoceno

Pro ohodnocení se musíte přihlásit!

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit!

Nenalezeny žádné komentáře

Created by Erbureth, Erbureth@seznam.cz