HUGO

Přihlášení:

Přezdívka:

Heslo:



Registrace

Dřevárna


Co je to dřevárna? Jedinečná akce pro všechny milovníky stromů a dřevorubectví. Na dvoudenním kurzu se naučíte, jak správně zacházet se sekyrou, naštípat dřevo… To měl být pokus o vtip ?. Dřevárna je jakási podnož LARPu (souboje lidí s meči v dobovém či fantasy oblečení), jen je bezpečnější a přístupná pro každého. Je to akce, ve které spolu mladí lidé bojují dřevěnými meči a snaží se splnit úkol, který jim zadali organizátoři.
Ten, kdo se chce zúčastnit, si v prvé řadě musí vyrobit (popřípadě koupit) zbraň – tou mohou být meč, nožíky, kuše, štít, či řembuch. Zbraň musí mít určité spolehlivé rozměry i váhu, popřípadě musí být obalena páskou. To vše v zájmu bezpečnosti, příliš riskantní zbraně proto ani nebývají před bitvou povoleny. Vyrábějí se z florbalových hokejek, dřeva, dřevotřísky, apod.. Za další je třeba si také udělat, či zařídit patřičný ohoz. Není to povinné, ale vypadáte stylově, a když už bojujete, tak si tím aspoň chráníte tělo. Takové ochranné rukavice jsou pak k nezaplacení. Jak vidíte na fotkách z jedné dřevárny v Ostravě (Gumídci…), nosí se brnění (kdo na to má, tak i kroužkové), dlouhé pláště, kožené věci, dále pak juta nebo jiné dlouhé látky, převázané obyčejnými i masivními opasky, a mnoho dalších. Kostým je už pak jen věc vkusu, dámy mohou například jako základ použít i sukně či šaty. Taky není od věci, ozdobit svou tvář nějakým pomalováním – čím děsivější, tím lepší. To už bychom měli vybavení, teď je ještě třeba trénovat a pochytit pár triků, jak nejlépe zasáhnout nepřítele. Jednak Vám je mohou poskytnou podobně nadšení už zkušenější kamarádi, nebo si jednoduše informace vyhledáte na internetových stránkách, kde taky můžete na chatu pokecat s někým, kdo tomu rozumí.
Dřevárny se konají každý týden po celé ČR. Ty nejbližší se většinou konají ve Frýdku Místku, Ostravě… Zápisné bývá nízké (v Ostravě například 10 korun) a andělé ho platit nemusí. To jsou lidé, kteří buď fotí, nebo jen tak postávají, „uzdravují“ nemocné a dodávají jim imaginární sílu. Pro Vás to znamená, že si klidně můžete zajet na bitvu a nebojovat. Celá akce trvá tak 6-7 hodin, když jde o menší bitvy, ty větší se můžou protáhnout i do druhého dne, ale to už je tak trochu extrém. Já se zatím zúčastnila jen dvou, jako anděl, a obě byly v Ostravě. Proto hodně využívám toho, co říkají ostatní. Ale nejjistější je stejně vždycky to, co jsme sami zažili, popíšu Vám tedy právě ty své dvě bitvy.
Ráno jsme brzo vstali, nasedli na vlak a v Ostravě pokračovali tramvají. Cesta to byla zajímavá, protože na kluky všichni Těšíňáci a Ostraváci nepokrytě ZÍRALI (pravý opak decentního zájmu), někteří dokonce začali pokřikovat „Hobiti!“ či „Želvy Ninjové!“ nebo se snažili předváděli nějaké bojové umění. Já byla oblečená normálně, ale z těch obleků jsem nadšená, takže si nějaký taky brzo pořídím. Od poslední zastávky tramvaje jsme se doplahočili cestou přes rozlehlé kopce a pole na zalesněný vrch, kde dole v nádherném travnatém údolí tekla říčka. Fakt moc pěkný.
Na první bitvě bylo tak kolem 60 lidí, na té druhé kolem 30. Ta druhá mimochodem začala o dost později, než měla, organizátoři se totiž ráno ještě pokoušeli vytáhnout zapadlé auto z příkopu. Zřejmě to trochu přehnali s alkoholem. Je normální, že jistá skupinka lidí na místě konání noc předtím stráví noc a užívá si světských radostí (zaujala mě např. vlastnoručně vyrobená vodní dýmka) – tomu říkám bohémský život. Bohužel na druhé akci jsem neměla foťák, takže už jsem nemohla pobíhat po lese a louce a fotit bojovníky v akci. Ale z první bitvy mám alespoň zachyceného „Geralta“ (znáte ho, pokud se díváte na zaklínače, jsou si podobní) a nějaké ty Azgardy, Gumídky, jedno divoké zvíře, lidi a Elfy. Každá dřevárna má svůj děj a své úkoly, v té druhé už například figurovaly chrámy, velekněží, generálové a bozi (náš bůh byl zajímavý týpek, co si místo boje raději zabafal travičku, což dělal i ten jejich, který za to ale bojoval, byl dvakrát větší a chybělo mu pár zubů). Nevysvětlím Vám pravidla, protože jsem vůbec neposlouchala, a tak ani nevím, o co šlo. Ale byla to vážně sranda. Když už bitva začne, není vůbec možné se nudit. Bojovníci musí chránit své území, nebo dobít soupeřovo a proto je vždycky důvod k „fightění“ (angl. fight = bojovat). V první bitvě nám například ukradli princeznu. Pokud bojuje na obou stranách více lidí, vytvoří se tzv. „lajny“, jako je ta na fotce v levém dolním rohu. Pokud proti sobě bojují dva, říká se tomu „férovka“, to spatříte na fotce vpravo uprostřed. Nevím proč, ale kluci neradí bojují s holkami a nikoho jsem ještě neslyšela hezky mluvit o Elfech. Zajímavé…
Na konci se vytvoří největší lajnovky, kterých se zúčastňují všichni a fightuje se do posledního muže. Poté, co skončila bitva, přichází na řadu aréna. Zde se utká muž proti muži, dokud nevzejde jediný vítěz. Obměna: tři muži proti třem mužům, dokud nevzejde vítězná trojice. No, a pak nezbývá než se rozloučit a pospíchat na tramvaj, kde potkáváme poslední týpky, kteří byli na bitvě s námi. Musím uznat, že dřevárna je úžasný zážitek, který Vám prostě nedovolí zalitovat, že jste tam vůbec byli:
1. Poznáte spoustu nových a skvělých lidí, kteří jsou dokonce horší šílenci, než vy.
2. Zasportujete si a vybijete energii. Navíc děláte neobvyklý sport.
3. Strávíte den v téměř panenské přírodě.
4. Možná někoho sbalíte (pokud jste holka) nebo si „vyrazíte z kopýtka“ (pokud jste Azgard).
5. Díky svému ohozu jste nepřehlédnutelní.

Johanka


Hodnocení: 1

Tristi1

Pro ohodnocení se musíte přihlásit!

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit!

Nenalezeny žádné komentáře

Created by Erbureth, Erbureth@seznam.cz