HUGO

Přihlášení:

Přezdívka:

Heslo:



Registrace

Náš první výlet


Právě jsem přijela domů z našeho prvního společného výletu. Ze začátku se zdálo, že se nakonec nic konat nebude, ale naše milá třídní profesorka se na poslední chvíli o všechno zařizování postarala. Hurá! A tak jsme v 7:45 měli sraz na našem krásném nádraží. Dostavilo se 26 lidí, což nás dosti překvapilo, protože jsme čekali, že přijde max. polovina třídy. Všichni mí spolužáci se úspěšně nasoukali do vlaku a už se jelo – směr Karviná. Cesta probíhala celkem poklidně. Po příjezdu do onoho slavného města jsme se vydali na docela dlouhou procházku Karvinou. Naše první zastávka byla sídliště. Naskytl se nám velmi zajímavý pohled. „Takové domy by jste určitě nikde jinde neviděli!“ Byly tak úžasné, že nás to všechny rozesmálo, hlavně díky malé přednášce naší třídní. Po malé zastávce u fontány jsme nabiti super náladou navštívili Městský dům kultury, kde jsme shlédli výstavu loutek. Velice se nám líbila, aspoň většině. Čekala nás ale další prohlídka. Tentokrát jsme si zašli na výstavu malíře Kristiana Kodeta. Jeho grafiky byly pěkné, ale ty ceny. Pod 2 500 Kč by jste si tam asi jeho obraz nekoupili a jen tak pro zajímavost, nejdražší stál 144 000 Kč. Jelikož nám ještě zbývalo hodně času do prohlídky zámku Fryštát, zašli jsme se kouknout do pobočky Muzea Těšínska. Vystavovali zde něco o řemeslech. Ne všechny to příliš zajímalo. Projevilo se to v závěru. Jedna z průvodkyň nám chtěla pustit video o paní Králové, významné umělkyni. Ale poté, co jsme se dozvěděli, že to bude trvat 28 minut, znuděně jsme odešli. Pak už nás i přes nepřízeň počasí čekal asi hodinový rozchod. Každý šel tak, kam chtěl. Znovu jsme se sešli až v 11:50 před budovou zámku. Všichni si úspěšně během rozchodu doplnili energii, myslím jídlem, protože během obou předchozích výstav se jen ozývalo: „Já mám hlad!“ Rozdělili jsme se na dvě skupinky po 13 lidech a hurá na prohlídku. Byla opravdu krásná. Opravdu bych nevěřila, že takovou krásnou památku máme ve svém okolí. Vřele každému doporučuji návštěvu tohoto zámku a navíc na konci sezóny bude rozšířen o nové prostory. Po ukončení prohlídky jsme se museli opět vydat na cestu k nádraží. Se mnou a pár lidmi v čele jsem směle pádili kupředu. Najednou se zezadu ozvalo: „húhú“ To jsme si mohli myslet, minuli jsme ten správný přechod. Řekli jsme si, že už si dáme pozor. A co se nestane, zase jsme odbočili špatně. Když na nás museli volat po čtvrté, už se nikdo neubránil smíchu. Nakonec jsme přece jen dorazili na nádraží. Ani jsme nemuseli dlouho čekat a již pro nás přijel vláček. Ve vlaku Miriam udělala ještě pár fotek a pápá. Těšín nás už vítal s otevřenou náručí. A tak nějak probíhal náš první školní výlet… PS: Karviná to přežila a my taky!

Rinha


Zatím nehodnoceno

Pro ohodnocení se musíte přihlásit!

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit!

Nenalezeny žádné komentáře

Created by Erbureth, Erbureth@seznam.cz